Přibližně začátkem dubna roku 1999 (po cca 20 letech) ukecal na jednom z alkoholických dýchánků (jak jinak) Jarda Mikeš někdejší zbývající členy "legendární" moravskotřebovské country praskupiny Kámoši na její znovuvzkříšení (viz vedle pár dochovaných zažloutlých fotografií). Ve velice krátké době začali zkoušet u Jardy v obýváku v bytovce a to potichu kvůli nervózním sousedům v téměř původním obsazení: Jarda Mikeš (kapelník, sólo kytara), Pepa Žilka (banjo), Míra Václavík (12-ti strunná kytara) a Franta Sedláček (kontrabas). Po půl roce, ale bylo vše jinak a to se už hrálo v pracovně multižánrového baskytaristy Pavla Tichého. Obsazení se změnou nástrojů bylo následující: Jarda Mikeš (teď už mandolína), Pepa Žilka (banjo a klarinet), Míra Václavík (12-ti strunná kytara), Pavel Tichý (baskytara), Petr Šesták (rytmika-bonga). Nově obnovená kapela pak s úspěchem hrála převážně na místních akcích všeho druhu. Žánrově kapela střídala folkový, trampský, bluegrassový a country styl, případně podle zájmu sáhla i po osvědčených moderních šlágrech případně i lidových halekačkách.
Ovšem jak to tak u obnovených kapel chodí, došlo ještě během téhož roku k menším personálním změnám. Odešel Míra Václavík s dvanáctistrunnou kytarou a nahradil ho nový doprovoďák a hlavní zpěvák Jarda Hloušek a přibyl sólo kytarista a školený zpěvák Pavel Machálek. Toho času dal Pavel Tichý přednost jinému žánru a přešel k bigbeatové kapele, bonga se coby nástroj jako takový zrušily a basu převzal Petr Šesták, který později basu začal střídat s trubkou. Dohromady Petr s Pepou postupem času utvořili podařenou decho-vou sekci. Následně bylo nutno změnit i zkušebnu a pro výhodnou nabídku nemovitých prostor se stala novou členkou ansáblu Alice „Ája“ Moravcová, mimo jiné erudovaná zpěvačka a hráčka na klávesy a všechno chrastící, a také záložní basistka, protože se střídala s Petrem a hrála basu ve skladbách, kde hrál trubku. Bonga pak byly nahrazeny vyšším rytmickým nástrojem - bicí soupravou vhodnější do převažujícího stylu country, za kterou usedl Jirka Křetínský. Protože kapela byla v tomto období velmi produktivní, tak pro nadměrné vytížení z množství různých uměleckých aktivit na sklonku podzimu 2000 se vzdal účasti i kytarista a zpěvák Pavel Machálek a na post kytaristy přišla nová posila se jménem Jirka Sova. Pavel Machálek si pak jako host během následujícího roku občas zahrál něco na způsob divoké karty večera. Jarda pak v následující době ke své mandolíně a občasné foukací harmonice přidal hru na další nástroj a to dobro, který obohatil zvuk kapely a více podpořil country styl.
Taky už bylo jasné, že takové velké hudební těleso o 7 členech se neobejde bez nějaké pořádné aparatury, a došlo k nutné "elektrifikaci" kapely, o tuto složitou techniku se statečně od počátku staral František Chaloupka. Od nového roku 2001 se zdálo, že se situace "stabilizovala" a vydržela nám celé tři roky. Od počátku roku 2004 nás však z důvodu totálního pracovního nasazení (stavba rod.domku, zaměstnání na směny apod.) nerad opustil hlavní zpěvák Jarda Hloušek, ale naštěstí pro kapelu hned zase přibyla na místo vůdčího zpěváka nová zkušená pěvecká posila ze Slovenska - Andrej Boledovič.
V této již pak na dlouhou dobu ustálené sestavě se nám v následujících letech podařilo absolvovat spoustu prestižních akcí a událostí, včetně nahrání našeho zatím jediného CD „Z města ven“ (rok 2005). To už kapela žánrově preferovala country styl, ale sáhla i po bluegrassu či po dixielandu a podobných stylech. Bohužel ani toto složení nevydrželo věčně a koncem roku 2008 sice po vzájemné dohodě, ale nečekaně odešel basák, trumpeťák a moderátor našich vystoupení Petr Šesták. Na jeho místo v krátké době (od února 2009) nastoupil, mnoha lety v rockových kapelách ošlehaný, baskytarista Milan Jičínský, takže kapela mohla znovu pokračovat v další zdařile rozjeté činnosti, ač ochuzena o trubku, která žánrově obohacovala repertoár skupiny. Kapela pak pokračovala v dalších podařených vystoupeních na různých festivalech, country bálech apod. nejen po území naší republiky, ale i opakovaně na Slovensku.
V posledních letech z pohledu soukromých událostí členů kapely je znát, že kapela neomezovala fungování ani při velké vytíženosti jednotlivých členů, pro zajímavost lze například uvést že, zpěvák Andy vlastnoručně dostavěl krásný rodinný domek, kam se i se stále rozrůstající rodinou koncem roku 2011 přestěhoval, bubeník Jirka se s rodinou konečně přestěhoval z malého bytečku do pěkného velkého bytu, kapelník Jarda se přestěhoval také, ale z bytového domu do svépomocí opraveného rod.domku, a hlavně se začátkem února roku 2011 naší zpěvačce Alici narodil syn Filípek, takový kapelní mazlík. Z tohoto pochopitelného důvodu, mateřské zaneprázdněnosti, dočasně omezila „Ája“ kapelní aktivity, a nyní se pouze účastní jen vybraných vhodných kapelních vystoupení. Maskot a sluníčko kapely malý Filípek samozřejmě u toho pak nesmí chybět.
Kapela i s přibývajícími léty a s neutuchajícím zápalem dále pokračuje v hudební činnosti ve stylu country, samozřejmě za nemalé podpory a často značných obětí ze stran rodinných příslušníků a skalních fanoušků, za kterou jim tímto patří velké poděkování. Dokonce se v tomto roce 2012, i přes velkou vytíženost, kapela vyhecovala tak, že zase po letech navštíví nahrávací studio a nějaké hudební bonbónky se pro naše posluchače  pokusí nachystat.Pokud bude o tom nějaká novější informace, hned se o to rádi podělíme.
Těšíme se na setkání s vámi, mějte se fajn, a ahooooj PNband.

V současnosti hrajeme v následujícím ustáleném složení
.

P.S.
A proč právě název kapely "Proč ne"
… no, při vymýšlení všemožných názvů pro vznikající country kapelu se snad na každý dotaz na právě ten "pravý" název
" …a toto by šlo?" dostalo stejné odpovědi: " …proč ne?" Tak Proč ne !

... ovšem jak to tak občas chodí, došlo i v naší kapele k "historické" změně - 16. září v sedm hodin večer kolem roku 2002 se změnil název z původního Proč ne na Proč ne band.
Protože kapel se stejným jménem bylo víc, tak to aby v tom nebyl zmatek.